43. Průzkumná skupina 4.BRN Lomnice

2008

Článek

" HŘEBEČNÁ "
                    

                        Místo konání : Vojenský prostor u obce Hřebečná
                        Datum / Čas :   14.6.2008 / 9:00
                        Teplota : 15°C
                        Povětrnostní podmínky : Oblačno s občasným deštěm.
                        Viditelnost : Dobrá




























Nebudu zde popisovat příjezd na akci, jelikož je vždy stejný. Pozdravy, novinky, atd. Přejdu tedy rovnou k samotnému průběhu akce. Jako první jsme dostali za úkol dobýt budovu, která dříve sloužila nejspíše jako radar, nebo něco podobného, s jistotou to nevím. Skupinu útočníků tvořili: Naše 43. PJ , 45. R.M.C. Žlutice , a 4. BRN Abertamy. Obránce tvořili ve směs jen ,,američané“ u kterých však nevím působící jednotku, spolu s několika ,,čechy“, u kterých je situace stejná. Ještě zmíním, že zde byl i refresh, který byl každou xx : 00 a každou xx : 30 hodinu.
       To je snad vše a můžu přistoupit k samotnému dění. Nejprve se tedy celá naše útočná skupina přesunula na místo, které je vyznačeno na mapě. Poté jsme se domluvili na průběhu útoku. Byli jsme vysláni spolu s odstřelovačem z 45. R.M.C. na průzkum, pro případ předsunutých hlídek. Šli jsme po vyznačené trase a po chvíli se od nás sniper oddělil a již operoval naprosto samostatně. Po přiblížení se na dohled k budově jsme zbytku útočného týmu dali vysílačkou vědět, že mohou jít k nám. Netrvalo dlouho a byli jsme opět všichni pohromadě, jenže nepřátelská hlídka nás zahlédla ze střechy budovy. Nepřítel byl tedy zalarmován a nezbývalo než se tedy připravit k útoku. Roztáhli jsme se do rojnice a začali postupovat k budově. Do karet nám hrál terén. Byl členitý, se spoustou příkopů a valů, za které se dalo výtečně krýt. Naneštěstí již teď začínalo dost pršet. Po roztažení do rojnice jsme tedy začali postupovat. Po chvíli však kvůli těžké ,,nepřátelské“ palbě byli na naší straně již dva mrtví. Na nepřátelské straně nevím o potvrzených ztrátách, ale myslím, že zde byla jedna… Zasekli jsme se na nějakých 50 metrech od budovy, kde jsme se kryli za vyvráceným stromem a v mělkém příkopě. Nepřítel stále pálil a tak naši vysokým tempem umírali a odcházeli na mrtvoliště. Z naší útočné skupiny již zbylo jen pár přeživších. Ale nevím kolik, jelikož po roztažení do rojnice jsem přestal mít kontakt s většinou lidí od nás. Spolu s jedním člověkem ze 45. R.M.C. jsme přebrali kryt po našich ,,padlých“ spolubojovnících, byl jím vyvrácený strom. Kde jsme ztvrdli na dlouho. Po stálém vykukování z krytu a střílení, kdy jsem sundal jednoho nepřítele byla má baterka vymlácená L a šel jsem na mrtvoliště.
        Nyní byli téměř všichni ,,zrecyklováni“ a tak se vydali k dalšímu útoku. Při tomto bylo již nepřátel mrtvých více. Tento útok byl více méně ve znamení vytažení většiny nepřátel před budovu a jejich napadením ze dvou stran. Dále se o tom nebudu rozepisovat, jen zmíním, že tento útok byl také odražen… Nyní proběhl ještě jeden, z naší strany poslední útok, rovněž netrval moc dlouho, ale myslím, že byl proveden téměř nejlépe. Byl načasován, ale došlo zde k malým sporům, které však požitek z akce nezkazili. Naše 43. Průzkumná spolu se 4. BRN – kou zůstala na jedné straně a ostřelovala v co největší míře budovu, zatímco 45. R.M.C. se přesunula nepozorovaně obloukem ke stejné straně, avšak pod jiným úhlem. Chvíli se ještě čekalo, a poté proběhl opravdu rychlý útok celé již zmíněné RMC. Sice zde byli nepříteli způsobeny ztráty, ale ke vší smůle, se ani nyní budovu nepodařilo dobýt…
        Nyní se vyměnili role, byli jsme tedy obránci a odjelo i pár lidí. Na obranu nás zbylo 12 a útočníků jen 5… Nynější útočníci se rozdělili na jednu skupinu po dvou a na druhou po třech. K prvnímu kontaktu došlo poté, co se naše 43. PJ vydala na průzkumnou hlídku do okolí. Po vnoření se do nízkého porostu stromků a vysoké trávy jsme se na chvíli zastavili a něco jsme uslyšeli. Vydali jsme se tedy v rojnici pomalu a potichu ve směru hluku. Asi po ujití 30 metrů jsem měl kontakt. Šustot stromků a hned poté silueta protivníka. Vypálil jsem, ale naneštěstí stačil padnout na zem. Ostatní začali pálit po druhém nepříteli, ale palba byla okamžitě opětována a mě přibila k zemi, ostatní se kryli za stromky… Po krátké přestřelce byli oba nepřátelé zneškodněni. Vrátili jsme se tedy zpět na základnu. Netrvalo dlouho a na základnu zaútočila ještě tříčlenná skupina, která byla také odražena! Už bylo kolem 17:00 a tak jsme ještě chvíli pokecali a rozjeli se domů. Myslím, že i přes občasný déšť a strašný mokro, to byl vydařený den a snad nic nekazilo dojem z akce. Ale poslední boj, kdy jsme bránili, šli na průzkum a viděli přes porost tak na deset metrů byl zajímavý zážitek, který se mi opravdu moc líbil…


                                                                        rotmistr Pavel Petřík
 
43. Průzkumná jednotka Lomnice