43. Průzkumná skupina 4.BRN Lomnice

2008

Článek

Alesko


                              Místo konání: Mariánská
                              Datum/čas: 23.8.2008/ 9:00
                              Povětrnostní podmínky: Polojasno
                              Viditelnost: Dobrá





























Už při cestě na místo docela vydatně pršelo a nevypadalo to, že přestane. Ke vší smůle i po příjezdu stále pršelo, a tak se čekalo na ,,parkovišti“ (bylo to pole) čekalo, až alespoň trochu přestane. Naštěstí kolem 10:00 skutečně přestalo a tak přišla řada na briefing a přesun na místo našeho tábořiště. Po příchodu se domluvili volací a poznávací znaky, určili se hlídky a vůbec vše, co se patří. (ještě bych rád zmínil, že s naší 43. operoval jeden člověk ze 102. PP Kynšperk)

Jedním z úkolů bylo umístění minometu na palebné postavení k poli (vyznačeno na mapě) a tak jsme tam, spolu s několika lidmi od Piráta, vyrazili. Naneštěstí jsme byli uprostřed přesunu napadeni a téměř všichni naši lidé byli vybiti. Několik přeživších se stáhlo o kus zpátky, nepřítele napadli ze zálohy a stáhli se zpět na základnu. První pokus o postavení minometu tedy ztroskotal. Museli jsme tedy počkat na mrtvolišti, než budeme opět oživeni (30 minut). Ihned po oživení se roznesla zpráva, že se blíží nezjištěný počet nepřátel k našemu táboru. Sotva jsme zaujali pozice, už se rozpoutala přestřelka, při které několik lidí od nás, ale také od nepřítele padlo. Ještě se čtyřmi lidmi jsme zůstali trochu ,,vystřčeni“ vpředu a nemohli se ani hnout, kvůli nepřátelskému odstřelovači, který již pár lidí dostal… Po chvíli beznaděje a dumaní co bysme mohli dělat se již začali objevovat další lidé od nás na obou křídlech a začala se kolem nepřátel ,,utahovat smyčka“. Nakonec byli všichni zneškodněni, buďto zabiti, nebo se stáhli… Nyní jsme se rozhodli vyrazit a postavit minomet, tentokrát šla jen naše 43. Po krátkém, ale opatrném přesunu jsme byli na místě a postavili minomet. Úkol byl tedy splněn, ale nepřítel měl rovněž úkol, toto postavení zničit a tak jsme hlídkovali… Něco málo přes hodinu se nic nedělo, když konečně dorazili dva Britští spolubojovníci (SAS Sokolov), kteří nás vystřídali v hlídkování, vrátili jsme se tedy zpět do tábora, kde jsme si odpočali… Nyní jsme zůstali v táboře sami, ostatní útočili na tábor nepřítele a tak jsme jen rozestavěli hlídky, kecali a čekali, co se bude dít… Netrvalo dlouho a byl tu opět malý nepřátelský útok… Přibližně pět lidí, které jsme však jen se dvěma zraněnými odrazili. Po tomto se již začínali do tábora vracet naši, buďto mrtví, nebo stažení. Nyní byla otevřena obálka (o trošku pozdě, než měly být otevřena) pro další info k úkolům. Měli jsme získat shozené zásoby. Ale po přesunu na místo, jsme již nic nenašli a tudíž byl úkol nesplněn. Nyní jsme se rozhodli požádat o povolení útoku na nepřátelskou základnu. Útok byl povolen a tak jsme se vydali za nepřítelem… Opět po nějaké chvíli byla budova již na dohled, ale potřebovali jsme ji ještě obejít. V tuto chvíli jsme se rozdělili, Šafri šel spolu se mnou a Hanz si k sobě vzal Kubu a Kunyho. Bylo rozděleno a nyní jsme šli každý na vlastní pěst.

Dostali jsme se ke kuchyni, kde se najednou objevila postava, nebyl jsem si jistý a začal jsem pálit, ke vší smůle to byli naši zdravotníci (oba ze 601. skss). Trefili mně, ale také ovázali, takže to bylo v ,,pohodě“. Vlezli jsme tedy do kuchyně, kde jsme na chvíli ,,ztvrdli“. Poté dostali velitele, pak mě a nakonec i ostatní zdravotníky… Následoval přesun zpět na základnu, sbalení věcí a odjezd… To bylo kolem 21:30

Byl to opět vydařený den, bez hádek a problémů, s možností získat zkušenosti…

 
43. Průzkumná jednotka Lomnice